29. září 1956 se narodil Pavel Obrusník, kterému ve Štěpánkovicích už odjakživa nikdo neřekne jinak než „Bauman“. Letos tedy oslavil krásné životní jubileum 70 let. A protože jeho jméno je s naším fotbalem spojeno opravdu výrazným písmem, rozhodli jsme se při této příležitosti zavzpomínat na jeho bohatou fotbalovou cestu a popřát mu do dalších let především pevné zdraví a spoustu životní pohody.

Pavel začínal jako malý kluk už v šesti letech právě ve Štěpánkovicích. Prošel žákovskými kategoriemi a po jejich skončení zamířil do dorostu, kde strávil tři roky. Jeho výkony nezůstaly bez povšimnutí a dostal se dokonce do výběru dorostenců Moravy.

Už v dorosteneckém věku začal nastupovat také za muže. V šatně a na hřišti se tehdy potkával s hráči, kteří patřili k výrazným postavám šťěpánkovického fotbalu, například s Emilem Kociánem, Erichem Hartošem nebo Pavlem Schönem. Postupně tak sbíral zkušenosti, které později využil nejen jako hráč, ale především jako trenér.

Po skončení aktivní hráčské kariéry se totiž Pavel rozhodl zůstat u fotbalu a začal se věnovat trenérské práci. Nejprve převzal žáky, se kterými postupně pokračoval až do dorostu. Právě tam přišlo jedno z nejúspěšnějších období jeho trenérské kariéry.

Během tří let dokázal se svým dorosteneckým týmem třikrát postoupit až do krajské soutěže. Jeho mužstvo navíc v krajské soutěži dokázalo výrazně konkurovat ostatním týmům a patřilo mezi úspěšné celky.

Pavlovy trenérské schopnosti ale nezůstaly pouze v rámci našeho klubu. Stal se také trenérem výběru mládeže okresu Opava, se kterým se dokázal dostat až na turnaj do Francie. Vedle toho začal působit také jako člen OFS.

K jeho trenérské éře patří i vzpomínky, které ukazují, že fotbal pro něj nebyl jen o výsledcích. Jednou z nich je například legendární výprava, kdy se s deseti dorostenci vydal na kole až k Balatonu v Maďarsku – a samozřejmě zase zpět. Pro tehdejší kluky to musel být zážitek na celý život.

Později po delším přemlouvání přijal také nabídku stát se trenérem mužů. Jeho působení u A mužstva však nakonec skončilo po neshodách s některými hráči a také kvůli jeho nespokojenosti s děním ve výboru TJ. Tehdy dokonce řekl, že už ho na šťěpánkovickém hřišti neuvidíme.

A svůj slib opravdu dodržel.

Deset let se na našem hřišti neobjevil.

Během této doby však u fotbalu samozřejmě nezahálel. Trenérsky působil v Chuchelné a delší dobu také ve Strahovicích, kde dál předával své zkušenosti mladým fotbalistům.

Za jednu z nejvýraznějších vizitek jeho trenérské práce můžeme bezpochyby považovat také Simonou Minksovou. Pavel se podílel na jejím fotbalovém růstu a Simona to následně dotáhla až do Slavie Praha. V anketě Fotbalistka roku se navíc umístila na krásném 3. místě.

Když se dnes podíváme na generaci hráčů, které Pavel před lety vedl, zjistíme, že jeho práce měla mnohem větší dopad, než možná tehdy sám tušil. Z tehdejších mladých fotbalistů jsou dnes padesátníci a někteří z nich působí jako trenéři naší současné mládeže.

A právě to je možná největší odkaz každého trenéra – nejen vychovat dobré fotbalisty, ale také lidi, kteří budou jeho práci a vztah k fotbalu předávat dál.

Pavle „Baumane“, 70 let je krásné jubileum a my Vám za TJ Sokol Štěpánkovice chceme popřát hlavně to nejdůležitější – pevné zdraví, spoustu energie, pohody, radosti a ještě mnoho krásných let mezi rodinou, přáteli a samozřejmě také mezi lidmi od fotbalu.

Děkujeme Vám za všechno, co jste během desetiletí pro šťěpánkovický fotbal udělal – jako hráč, trenér, funkcionář i člověk, který ovlivnil několik generací našich fotbalistů.

Přejeme Vám všechno nejlepší k 70. narozeninám, Pavle!

Ať Vám zdraví slouží a fotbal Vám stále přináší radost!

💙 TJ Sokol Štěpánkovice 🤍

MUŽI A - 1993

ŽÁCI -1985